Na téma budoucti organizací jsme tady na blogu už v minulosti narazili. Třeba ve článku o holakracii. Ve dvanáctém podcastu jsme se ale podívali těmto tématům na zoubek trošku konkrétněji.
Zastavil jsem se totiž za Radkem Majerem ze společnosti TTC Teleport. Tam se v posledních pár letech opřeli do implementace takzvaných "tyrkysových principů". Pokud jste na tento pojem ještě nenarazil, rozhodně vřele doporučuji knížku Budoucnost organizací, ve které vše hezky popisuje Frederic Laloux. Ve zkratce by se dalo říct, že jde o nové paradigma toho, jak by organizace mohly (a opravdu začínají) fungovat. Bez hierarchií, nadřízených, nebo hromady procesů a směrnic. Místo toho staví na samořízení, zodpovědnosti a důvěře. A právě to, jak konkrétně může firma založená na takovém přístupu fungovat, bylo hlavním tématem našeho povídání. V TTC mají naprosto plochou organizační strukturu a úplně otevřené informace. Říkají, že "Firma práci nezajišťuje, firma práci umožňuje", což samozřejmě vyžaduje velkou dávku zodpovědnosti a samořízení. Mají také hluboko zakořeněné hodnoty, které se promítají do všech jejich činností. Principy spolupráce pak definuje jen pár základních procesů - například "Proces přijímaní nových kolegů", nebo "Proces řízení konfliktů". Více už ale v podcastu samotném...
0 Comments
Websupport je největší slovenský poskytovatel webhostingu (a řady dalších souvisejících služeb). Sám jejich služby rád používám, ale firmu znám už dlouho kvůli něčemu úplně jinému. Má skvělou a poměrně výraznou firemní kulturu. Je to sice už 16 let od doby, kdy ji na internátě Mišo Truban a Pavol Stano založili a prošla si za tu dobu mnoha změnami. I tak je ale firma stále svá a v mnohem unikátní.
V Bratislavské centrále firmy jsem si povídal s Jánem Cifrou (CEO) a Ľubošem Ľahkým (CMO). Krátce jsme se ohlédli do historie, ale to co mne zajímalo nevíc je, jak firma funguje dnes. Řeč přišla na svobodu, která jde ruku v ruce se zodpovědností. Probírali jsme firemní hackathony i principy na kterých jsou ve Websupportu postaveny. Povídali jsme si taky o změnách, které přicházejí a mění firmy i lidi v nich, ale i o důležitosti být na změny připraven a přijmout, že jsou součástí nejen firemního života. To co mne ale ve Websupportu nadchlo nejvíc je, jak přirozeně došli k řadě principů, na než znova a znova narážím v mnoha studiích a knížkách. Ať už jde o rozvoj silných stránek o kterých mluví Marty Seligman, job crafting jako ho známe od Amy Wrzesniewski, nebo růstové nastavení firmy Roberta Kegana. To vše tady berou jako samozřejmou součást své kultury. A vůbec k jejich zavedení nepotřebovali studie, došli k nim postupem let sami. Natáčení tohoto podcastu by bylo příběhem samo o sobě. První pokus totiž proběl už v loňském roce, kdy jsem se s Ľubošem setkal a naše povídání jsme zaznamenali. Záhadou, které dodnes nerozumím, se však záznam vytratil někde v digitálních hlubinách. Pro druhý pokus už jsem proto byl připraven i se záložním plánem. A byl jsem za to nakonec rád, když se ukázala chybka v připojení klopových mikrofonů. Nakonec se podařilo a myslím, že se přes všechny peripetie podařil skvělý podcast. Ostatně, posuďte sami...
Než se ocitneme ve své první práci, projdeme si už řadou jiných institucí, které velmi znatelně ovlivňují i to, jak budeme vnímat praci samotnou. A myslím si, že jsou to právě školy, už od nejnižšího stupně, kde by se mělo s lidmi pracovat jako s lidmi.
Školy u nás bohužel ale místo toho často učí spíše vnější motivaci, uzavřenosti, či robotickému plnění zadaných úkolů. Naštěstí jsou tu vyjímky a je jich i u nás čím dál více. Když jsem se před nějakou dobou poprvé setkal se Štěpánkou Rajchlovou, ředitelkou Druhé ScioŠkoly v Praze, nadchlo mne její povídání. Ukázalo se totiž, že budují školu postavenou přesně na těch principech, které se zdají být klíčové i ve firmách. Ať už jde o přístup ke kolegům v týmu, nebo k žákům samotným. Myslím si, že je důležité, aby děti mohly ve škole, obzvlášť už v té základní, objevovat svět, v bezpečném prostředí stát čím dál více na vlastních nohou a především zkoumat proč může být vzdělání užitečné a jak se učit tak, aby to mělo doopravdy smysl. Chuť a schopnost učit se nové věci je za mě to zásadně nejdůležitejší co bychom si ze základní školy měli odnést. Dnes totiž vůbec netušíme, jaké znalosti budou užitečné ve světě za 20 let. Schopnost a ochota porozumět novému bude ale důležitá téměř určitě. Poslechněte si povídání o tom, jak vzníkala a jak funguje Druhá ScioŠkola na Praze 9, jaké používájí nástroje a co na takový přístup vlastně říkají rodiče a děti... |
AuthorsMichal Šrajer Archives
June 2019
Categories |